Plných šest týdnů. Tolik času si během dovolené mezi dvěma hokejovými sezonami vyhradil pro Vel. Karlovice jeden z nejúspěšnějších českých hokejistů současnosti Jiří Hudler. Odchovanec Vsetína, nyní útočník Calgary Flames a osmý nejproduktivnější hráč letošní se stejně jako loni nastěhoval do Resortu Valachy, kde svůj čas dělil mezi odpočinek s rodinou v soukromí Chaloupek U Pařízků, relaxaci ve Wellness Horal a sportovní aktivity. Dlouhou dovolenou jen na chvíli přeťala cesta do USA, kde Hudler jako historicky první Čech převzal prestižní Lady Byng Trophy. Definitivní tečkou za prázdninami na Valašsku učinil v sobotu 11. července na závodu BIKE VALACHY. Týdeník Jalovec využil příležitosti a přináší vám krátký rozhovor.
Jak se vám cyklistický závod líbil?
„Byl to krásný den, moc jsem si to užil. Původně jsem chtěl jet hlavní trasu 45 kilometrů, ale nakonec jsem to přehodnotil. Do kopce jsem měl síly dost, jelo se mi nádherně, ale sjezdy jsou na mě těžké, neumím to technicky. Hleděl jsem, jak to ostatní závodníci z kopce dolů pouštěli, letěli bez brzd, to já nemůžu. Mám respekt k mé profesi a bylo by špatné, kdybych se před sezónou zranil.“
Jak moc se vlastně můžete kolu věnovat v rámci tréninku?
„Na kole jezdím rád a dlouho, věnoval jsem se mu i tady během dovolené, jezdím na Kasárna, Ztracenec… Rád vzpomínám, jak jsme ještě při mém působení ve Vsetíně v rámci letní přípravy jezdili časovku na silničních kolech Vsacký Cáb. Jednou jsem o vteřinu vyhrál nad Jirkou Dopitou. To ho tak rozzlobilo, že odhodil své kolo deset metrů daleko (smích).V Americe se mí spoluhráči kolu nevěnují, bojí se zranění, jezdí se jen na rotopedu.“
Před hlavním závodem BIKE VALACHY vás také docela prohnaly děti, byl jste patronem dětských závodů a těm menším jste dělal „předběžce“. Co říkáte na to množství téměř dvou set dětí, které se sešly na startu a věnují se sportu?
Je to pecka. Tolik dětí, to mě nadchlo. Hlavně ty na odrážedlech, to bylo nádherné. Neznám pro děti nic lepšího, než když jsou děti venku a věnují se sportu. Je skvělou průpravou do života – buduje fyzičku, učí disciplíně, v rámci týmových sportů také komunikaci s druhými lidmi… Až bude moje půlroční dcera trochu větší, chtěl bych ji také vést ke sportu, tak jako mi kdysi dal směr můj táta.
Ve Velkých Karlovicích jste trávil prázdniny už podruhé za sebou. Co vás sem láká?
„Za Vsetín jsem hrál od svých 12 do 19 let. Mám Valašsko rád. Po odchodu do NHL jsem na dovolené zůstával spíš v Americe, ale loni mi jeden kamarád řekl, proč nejedu do Velkých Karlovic, že je tam nádherně. A pak mi ještě řekl o hotelu Horal a že je tam výborné wellness. Představil jsem si k tomu i tu krásnou krajinu a bylo rozhodnuto. Problém ale byl, že na Horalu neměli volný pokoj, bylo pořád plno. Tak jsem zavolal Radimu Tesaříkovi, se kterým jsem kdysi hrával, „místnímu řediteli všeho“, jak mu říkám, a ten mi domluvil ubytování v Chaloupkách U Pařízků, kousek pod Horalem. Z původně plánovaných čtyř dnů nakonec bylo skvělých šest týdnů. Letos jsem se už rovnou vrátil znovu.“
Jak jste volný čas trávil? Relaxací, nebo i tréninkem?
„Trochu jsem se věnoval přípravě – jezdil na kole, chodil do posilovny, ale hlavní příprava mě čeká v dalších dnech, takže jsem také hodně odpočíval. Musím říct, že co tady miluju nejvíc, to jsou saunové rituály ve Wellness Horal. Na ty jsem chodil třeba i čtyřikrát denně. Občas chodím na masáž, nebo na golf s kamarády. Mám moc rád kuchyni na hotelu Horalu i v hotelu Pod Javorem, které jsou oba blízko Chaloupek U Pařízků. Pod Javorem mají výborný guláš, na Horalu zase nedám dopustit na srnčí hřbet a kyselici. A na Horalu je taky vtipná obsluha, je s nimi sranda. Navíc se tu potkávám i se známými, hodně lidí si mě ještě pamatuje z mého působení ze Vsetína, oslovují mě, říkají mi „Jurko“, pořád mi někdo nabízí slivovici… tady ani nemusím mít kamaráda na pivo, vždy se někdo přidá. Je to pro mě moc příjemné. Snad se za rok zase vrátím.“
Za rozhovor poděkovala Martina Žáčková
Loading ...
Facebook
Napište nám