Meziříčí zatím Masaryčku nepotopí

Uveřejněno

V. M. – Raději budeme doplácet sta tisíce ročně, než abychom zřídili waldorfskou školu na ZŠ Masarykova. Tak by se dal v krátkosti shrnout závěr jednání meziříčských zastupitelů.

Více v tištěné podobě týdeníku Jalovec

Vyjádření zástupců o.s. Vážka Valmez

Místostarosta poškozuje svými výroky waldorfské školy

Zastupitelstvo města Valašské Meziříčí na svém prosincovém zasedání nedoporučilo řediteli ZŠ Masarykova Mgr. Ottu Medkovi otevřít waldorfskou třídu. Snahou vedení ZŠ Masarykova a o. s. Vážka bylo dát školství v Krásně šanci. Přinést do školy něco nového, umožnit rodičům volit alternativu klasického vzdělávání, otevřít školu novým žákům, rodičům i veřejnosti a především zachovat pracovní místa a příležitosti.

Hlavním argumentem předkladatele návrhu, kterým byl místostarosta MUDr. Krchňák bylo, že děti z waldorfské školy jsou jinak a méně vzdělané. Tento argument však pan místostarosta nijak nepodložil konkrétními údaji či odkazem na informační zdroje. Dostupné informace a sledované ukazatele výsledků žáků nic takového nedokládají. Žáci waldorfských škol jsou nadprůměrně úspěšní při přijímacích řízeních na střední školy. Ač nejsou studenti waldorfských středních škol systematicky připravováni na srovnávání formou testů, u státních maturit byli studenti waldorfského lycea v Praze nejúspěšnější v České republice mezi středními odbornými školami.

Také další waldorfské střední školy byly při státních maturitách úspěšné. Přitom se jedná zejména o žáky, kteří prošli devítiletou výukou na waldorfské škole. Svědčí to tedy o tom, že jsou méně vzdělaní? Tyto výsledky doložil při svém vystoupení na zářijovém zastupitelstvu také přední český pedagog Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc., který promluvil o postavení waldorfských škol v České republice a označil výuku na waldorfských školách za dobrý příklad reformy školství realizované v praxi.

Waldorfská pedagogika rozvíjí celou osobnost člověka, přičemž respektuje jeho individualitu. Rozvíjí vyváženě rozum, cit i vůli. Pokud to lze, třídu provází jako třídní jeden učitel po celých devět let. To samozřejmě neznamená, že je učí všem předmětům. Už v první třídě doplňuje třídního učitele učitel cizích jazyků. Jazyk se začíná vyučovat na fonetickém základě, kvalitní jazykář je tedy pro tyto základy nezbytný. Výuka čtení a psaní je rozložena do prvních dvou let. Dítě si tvoří a zvnitřňuje vztah k psanému textu a čtení. Dítěti je dán prostor a čas, aby dovednost čtení a psaní rozvinulo. Vytváření „lásky“ ke slovu a jazyku je prioritou. Waldorfská pedagogika ji staví nad prostou dovednost včasného čtení. Plynulé hlasité čtení není v průběhu první třídy od dětí vyžadováno a hodnoceno.

Na druhém stupni se na výuce podílejí učitelé s požadovanými aprobacemi pro přírodní a společenské vědy, neboť odbornost nelze pominout. Jiné uspořádání výuky (do tzv. epoch) a užití metod směřuje k trvalým vědomostem a pochopení informací v souvislostech. V průběhu celého vzdělávání je kladen důraz také na rozvoj uměleckých vloh – výtvarné, hudební, pohybové výchovy. Do výuky předmětů jsou zařazovány formy manuálních činností, kdy žáci pracují s přírodními materiály – hlínou, dřevem, kovem, kamenem a látkou. Úcta k lidské práci a dovednost něco sám vytvořit je v dnešní době spíše předností než hendikepem. Hodnocení žáků je slovní, což umožňuje postihnout více než jen vědomostní složku, např. individuální nadání, pokroky, vůli, píli, motivaci atd. Učitel musí nalézt to, v čem je dítě dobré. Na plánu individuálního rozvoje žáků učitel spolupracuje s rodiči. Ti se setkávají s třídním učitelem pravidelně jedenkrát do měsíce. Někteří odpůrci škole vytýkají duchovní podklad, což však spíše dokládá nepochopení pojmu spiritualita. Současné waldorfské školy nevštěpují svým žákům žádné náboženské přesvědčení, ale seznamují je se všemi náboženskými směry.

Nyní už jen můžeme konstatovat, že se ZŠ Masarykova pravděpodobně nepodaří zvrátit nepříznivý vývoj v počtu žáků vlastními silami, tedy naplněním klasických tříd. V nejbližších měsících či letech lze tedy očekávat ztrátu pracovních míst pro učitele i správní zaměstnance. Snaha vedení ZŠ Masarykova školu otevřít novým žákům a rodičům, ale i veřejnosti prostřednictvím aktivit vázaných na waldorfskou školu nebude naplněna. Valašské Meziříčí se tak pravděpodobně nestane 13. městem v republice, které nabízí rodičům a jejich dětem možnost vzdělávání jejich dětí systémem waldorfské pedagogiky. Alespoň tedy v podobě státní školy.

Zůstává zde ale možnost zřízení školy soukromé. Prioritním cílem vedení školy a občanského sdružení Vážka bylo otevření waldorfské třídy státního typu. Tím by se minimalizovaly náklady na školné a tato forma vzdělávání by tak byla přístupná většímu počtu zájemců. Vzdělávání a situaci kolem něj totiž chápeme a posuzujeme v komplexu. Uvědomujeme si aktuální situaci na trhu práce v našem regionu. O místa zde lidé spíše přicházejí, než že by nalézali stabilní zaměstnání s vyhlídkou trvalé prosperity. Varianta zřízení soukromé waldorfské školy (která zůstává ve hře) může být pro mnoho rodičů v souvislosti se školným nedosažitelná, zvláště při vzdělávání dvou a více dětí na tomto typu školy. Finanční situace rodin se v našem regionu může velmi rychle měnit, což by mohlo v budoucnu rodičům způsobit problémy s financováním vzdělávání dětí na soukromé ZŠ. Dokladem může být fungování Centra Montessori Kamínek. Pokud by se jednalo o třídu státní mateřské školy, troufáme si tvrdit, že by byl problém uspokojit všechny zájemce o tuto alternativu.

V minulých letech ředitel Medek dostal od zastupitelů nelehký úkol najít řešení, jak zvrátit nepříznivý vývoj v počtu žáků na této škole a naplnit prostory ZŠ Masarykova. Přišel s vizí, jak do školy přivést v průběhu dalších let prostřednictvím waldorfských tříd nové žáky. Pokud bychom vycházeli z předpokladu naplnění třídy 20 žáky, v průběhu pěti let by počet žáků této školy vzrostl o 100 a v průběhu devíti let by škola mohla mít o 180 žáků více. V rámci zastupitelstva však. Ing. Skácalová z odboru školství uvedla, že: „Město by stejně doplácelo na mzdy, neboť v příštích třech letech školu opustí vyšší ročníky klasické školy, které jsou početnější a nyní kompenzují nenaplněné ročníky prvního stupně.“ Masaryčka se točí v bludném kruhu. Je to výsledek situace posledních 4 – 5 let. Tedy doby, kdy vy zastupitelé zaujímáte své posty na radnici. Podpora z vaší strany je saturace nákladů na mzdy. Což je chvályhodné, nicméně už dávno asi všichni víte, že s koncepčním řešením to nemá nic společného. Ano, ředitel Medek přišel s neobvyklým projektem, ale škola v něm měla šanci na život, protože v našem regionu nabídka alternativního vzdělávání není pokryta. Mezi rodiči však jsou takoví, kteří volají po jiném způsobu výchovy a vzdělávání svých dětí.

Nyní se zdá, že podtitulek z minulého čísla Jalovce Masaryčka dál balancuje nad propastí se rozhodnutím zastupitelstva 12. 12. před 12. hodinou naplnil. Lví podíl na zmařených šancích waldorfské výuky v našem regionu nese bezesporu místostarosta MUDr. Krchňák, který svými nekonzistentními postoji jakoby zosobnil názory všech členů zastupitelstva najednou. Těch, kteří s „waldorfem“ souhlasí i těch, co nesouhlasí. Jenže ostatní zastupitelé si za svým postojem, ať už je jakýkoli, alespoň stojí. Naopak vyjadřování MUDr. Krchňáka připomínalo smutně známé vlání pláště ve větru. Při debatách ujišťoval členy sdružení Vážka o tom, jak jsou jejich záměry chvályhodné, a na jednání zastupitelstva nepodloženými výroky poškodil celou waldorfskou pedagogiku. Deklaroval zájem a pak nedorazil na jedinou informační schůzku či seminář organizovaný sdružením.

Samotné jednání zastupitelstva stojí také za pozornost a nejvíce se nabízí pobídka „občané choďte častěji a více“. Závěrečné hlasování postavené jako „schválení či neschválení předloženého neschválení“ vyžaduje opravdu protřelého politického matadora, aby se mnohdy v předložených bodech vyznal. Už jen notoricky známé zaklínadlo „optimalizace školství“ neznamená nic jiného než zrušení „nějaké“ školy. Nikdo se však neodváží nahlas říct jaké a každý doufá, že to nebude ta „jeho“. A tak se jedná a debatuje a čeká, až nějaká škola odumře sama od sebe. Pak teprve se všem uleví, protože problém se vyřeší, a přitom si nikdo neušpiní ruce tím, že to byl „on“, kdo to navrhnul. Závěrem nezbývá než poděkovat přátelům a zejména zastupitelům za podporu a vzkázat všem, kteří chcete, aby vaše děti chodily do školy opravdu rády, že to jde.

Alena Konvičná, Aleš Pilař občanské sdružení Vážka ValMez

 

Přidat komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>